Po povedených předělávkách her jako God of War a Loco Roco se na iPhone a iPod Touch dostala další konzolová klasika, kultovní japonská série Katamari. I Love Katamari plynule navazuje na úspěšnou sérii, takže se opět můžeme doslova valit šíleným světem Krále Celého Vesmíru.

První díl série se jmenoval Katamari Damacy a v roce 2004 vyšel na PlayStation 2. Od té doby se objevilo několik pokračování, včetně verzí pro PSP a mobilní telefony. Všechny díly mají stejný princip, kdy malý synek Krále Celého Vesmíru musí vytvořit kouli o požadované velikosti. Veškerá činnost tak spočívá v tom, že hráč před sebou valí kouli a nabaluje na ní různé předměty, které se povalují kolem. Ze začátku to jsou malé věci jako například příbory nebo pastelky, ale postupem času koule narůstá do obludných rozměrů, takže se na ní lepí i krávy, auta nebo domy. Konečným cílem je totiž uválet tak velkou kouli, aby se z ní mohla stát nová hvězda. Jedinečný zážitek není jen výsledkem netradičního herního námětu, ale především bizarní atmosféry herního světa, jakou může vytvořit snad jen zvrácená mysl japonského vývojáře. Patří k tomu skvělý hudební doprovod, dobře padnoucí zvuky, i dialogy mezi jednotlivými misemi, kdy k princovi promlouvá tak trochu šílený Král. Hra se zkrátka snaží navázat na tradici předchozích dílů a v principu se jí to daří docela dobře. Pochvalu si zaslouží i za grafiku, která snese srovnání i s Katamari pro PS2 a PSP.

Celkový dojem ale naprosto zbytečně sráží neovladatelné ovládání. Nepovedené ovládání hru v pozdější fázi skutečně kazí skoro až neúnosně a místy hravě zastíní její kladné stránky. Ze začátku, kdy koule ještě není moc velká, řídí se akcelerometrem celkem obstojně. Jak ale doroste do větších rozměrů, tak se s ní manipuluje o poznání hůř a nereagující ovládání často vede k nesplnění časového limitu na misi. Pokud to nestačilo, další ránu hratelnosti dává nešikovná kamera. Ta nemá problém se zaseknout v pozici se špatným výhledem a její opětovně uvolnění do použitelné polohy vyžaduje zuřivé kroucení iPhonem. Nespolupracující kamera potěší zejména když se blíží konec časového limitu a hráč díky zápasení s kamerou nestihne sebrat ten jeden poslední předmět, který by ho poslal do dalšího kola.

Když to shrnu, tak nebýt problematického ovládání, bylo by I Love Katamari špičková hra kvalitativně srovnatelná s předlohou z PS2. Zatím však hodně ztrácí i na Me and My Katamari pro PSP, kde jsou také problémy s kamerou a relativně nepřirozené ovládání vyžaduje hodně zvykání. Katamari pro iPhone tak mohu doporučit jen fanouškům série. Ostatním bych radil s nákupem zatím počkat na dořešení problémů s ovládáním a kamerou, nebo sáhnout pro verzi pro PSP.

Namco