Jeden ze čtenářů - Neil - se s námi podělil o své dojmy a zkušenosti s tím, jak mobilní přístroje ovlivňují jeho každodenní život. Vše začalo tím, že musel vypnout upozorňování na svém telefonu, protože byl neustále vyrušován, a nedokázal se soustředit na svou práci. O tom, že tento krok je nezbytný v případě mnoha dalších uživatelů, vůbec není třeba pochybovat.

Také kontrola elektronické pošty by se měla stát záležitostí, kterou si přesně naplánujete, případně by k ní mělo docházet v momentě, kdy dokončíte svou práci, případně si uděláte přestávku. Rozhodně by vás neměla rušit během rozpracovaného úkolu.

Z toho vyplynulo i několik dalších kroků. Příkladem může být snaha nahradit dříve používané složitější programy jednoduchými aplikacemi, které dělají přesně to, co po nich člověk požaduje, ale nenabízejí zbytečně příliš mnoho možností. Výhodné je používat také programy, které umožňují pracovat v režimu celé obrazovky, kdy při jejich spuštění nevidíte nic jiného, co by vás mohlo při práci jakkoli vyrušovat.

Schopnost soustředit se představovala v mém případě problém již delší dobu. Elektronická pošta, Twitter, aktualizace webových stránek a mnoho dalších vlivů se ozvalo vždy v momentě, kdy jsem potřeboval nejvíc pracovat. Nyní však v době, kdy potřebuji pracovat, pouze pracuji, v době, kdy potřebuji napsat článek, pouze píši. Již se nenechám ničím vyrušovat. Kvalita mé práce šla nahoru, pokud začnu pracovat, jsem mnohem vytrvalejší a kreativnější. Práci se také mohu věnovat mnohem déle, protože má mysl konečně nepřeskakuje k mnoha dalším věcem. Jak se říká - "dělej v jeden čas pouze jednu věc, a dělej ji pořádně." Něco na tom určitě bude.

Neustálá potřeba reagovat na zprávy a zjišťovat, co nového se stalo, je bizardním způsobem jak se dopracovat ke tvorbě špatné a často ve spěchu vykonané práce. Ve velkých firmách se tomu děje často, stovky e-mailů, BlackBerry zpráv a další komunikace narušují individuální snahy každým dnem. Veškerá snaha je pak zcela zbytečná.

Proto se snažím omezit používání počítače. Nyní si stanovuji čas, který na něm budu trávit. Pokud si přesně stanovíte čas, třeba jednu hodinu, brzy zjistíte, že i takto krátká doba je na všechny potřebné činnosti zcela dostatečná. Výhodou však bude, že získáte spoustu času pro další činnosti, typicky třeba na čtení, nebo debaty s ostatními lidmi, kdy budete skutečně mít pocit, že konečně přemýšlíte nad tím, co říkají.

Také jsem si přestal zadávat zbytečné termíny. Pokud dostanu zadaný projekt, který musím dokončit během čtrnácti dní, nelámu si hlavu s tím, že jej dokončím den před limitem. Také se již nenutím do zbytečného psaní článků, aby byl každý den např. jeden. Články jsem začal publikovat již jen v případě, kdy to skutečně stojí za to. Někdy tedy nemusí vyjít žádný článek, přesto ale budu mít klidný spánek.

Zdroj: Shaun McGill pro Lost in Mobile.com