PDASoft

Recenze internetového tabletu Archos 32 s Androidem
Publikováno: Úterý, 21.12. 2010 - 00:00:00
Téma: Hardware Android


Archos 32 Internet Tablet je kompaktní zařízení do kapsy vybavené systémem Google Android. Jedná se o přístroj vhodný pro připojení k internetu s bohatou multimediální výbavou. V mnoha ohledech se jedná o to nejlepší, s čím výrobce přišel. Pokud máte hlouběji do kapsy, bude se vám hodit informace, že přístroj dobře poslouží také jako levnější alternativa Apple iPOD Touch.



Podobně jako multimediální přehrávače ostatních výrobců v čele s Apple zvládne i Archos 32 přehrávat hudbu a video, zobrazovat internetové stránky i instalovat další aplikace. Oproti např. iPODu Touch je ale dnes testovaný produkt zhruba o třetinu levnější, podporuje video výstup a nabízí širší paletu podporovaných formátů audia i videa.

Oproti výše zmiňovanému iPODu však Archos nabídne menší displej s nižším rozlišením a odporovou technologií, silnější tělo vyrobené z plastu a nenabídne externí reproduktor, takže nižší cena je odůvodněná právě těmito vlastnostmi.

To však rozhodně neznamená, že Archos 32 nemůže být dobrou koupí. Hodně totiž záleží, na co přístroj chcete používat. Na testování jsem obdržel zkušební vzorek se systémem Android ve verzi 2.1, brzy by měla být ale pro přístroj k dispozici i doposud poslední dostupná verze, tedy 2.2.

Design

Pravděpodobně nejzásadnějším místem přístroje je jeho displej. Ten nabídne úhlopříčku 3,2 palce, rozlišení 400 x 240 bodů a dotyky rozpoznává prostřednictvím rezistivní (tedy odporové) technologie. Podle obecného názoru je již rezistivní technologie překonaná, právě u tohoto kousku ale mohu s klidným svědomím prohlásit, že displej byl ovladatelný skutečně bez jakýchkoli problémů. Jednalo se dokonce o jeden z nejlepších displejů tohoto typu, jež se mi do dnešního dne dostaly do rukou. Nějaký ten problém se sice občas objevil, celkově byl ale displej citlivý a reagoval velmi dobře.

Se zadáváním textů to již bylo trochu složitější. S displejem naležato se psalo docela rozumně, zvyknout si ovšem budete muset na nutnost silnějšího stisku, než je zvykem u přístrojů s kapacitními displeji. Při psaní na výšku bude muset většina uživatelů používat nehet nebo stylus. Displej překrytý plastovou působí měkčím dojmem, než můj Google Nexus One či iPOD Touch se skleněným displejem.

Zobrazení barev je docela věrné a při zobrazení webových stránek, obrázků či videí si displej nevede vůbec špatně. Displej je lesklý, takže někdy narazíte na problémy s čitelností a odlesky, nejvíce mu také svědčí přímý pohled, s rostoucím úhlem náklonu přístroj se zobrazení také mírně zhoršuje. Stejně jako u ostatních dotykových displejů i zde musíte počítat s ulpíváním otisků prstů, které však není žádným velkým problémem.

Zdá se, že displej je spíše než zespodu poosvětlen z boku, což je vidět při naklonění přístroje. V praxi si však většinou ničeho takového vůbec nepovšimnete.

Ačkoli jsem zvyklý používat přístroje s mnohem vyšším rozlišením, ani hodnota 400 x 240 bodů nebyla v zásadě nijak omezující a pro sledování videa, čtení e-knih či surfování po webu byla použitelná. Displej ale není tak jemný, aby nebylo možné rozpoznat jednotlivé pixely.

Celkově však svou úlohu tento zobrazovač plní dobře. Rozlišení se mi zdá vzhledem k úhlopříčce dostatečné a nijak zvlášť omezující. Na větším displeji bych jej však již používal jen velmi nerad.

Pod displejem se nacházejí dotyková tlačítka s vesměs obvyklými funkcemi – návrat zpět, nastavení, návrat na úvodní obrazovku, vyhledávání a regulace hlasitosti. Tlačítka bohužel nejsou podsvícena, což znamená, že pro používání přístroje v noci si budete muset jejich polohu zapamatovat.

Na levém boku přístroje se navíc nacházejí tři klasická hardwarová tlačítka – vypínač a tlačítka pro ovládání hlasitosti. Osobně mi tak trochu uniká smysl dotykových tlačítek se stejnou funkcí umístěných pod displejem. Výrobce chtěl zřejmě zvýraznit multimediální potenciál přístroje.

Osobně bych zde rád ale viděl také hardwarové tlačítko pro ovládání multimediálního přehrávače, kterým není vybaven snad žádný přístroj s dotykovým displejem. Rychlé pozastavení přehrávání je u takovýchto přístrojů docela problém, a přitom by se hodilo velmi často.

Na spodní hraně se nachází jack konektor pro připojení sluchátek, vestavěný mikrofon a mini USB kabel. Nachází se zde také LED dioda indikující dobíjení baterie, které probíhá prostřednictvím USB kabelu.

Jediné zbývající prvky se nacházejí na zadní straně – jedná se o štítek výrobce, certifikační údaje a VGA kameru. Kamera si zaslouží jen velmi krátký popisek – zvládá pořizovat fotografie i videa, chybí jí blesk i automatické ostření, což je na kvalitě opravdu vidět. Příliš kvalitních fotografií od ní rozhodně nečekejte, jedná se spíše o doplněk pro přídavné aplikace, kdy by přístroj mohlo jít využít např. pro skenování čárových kódů.

Archos 32 Internet Tablet ukrývá procesor AMR Cortex A8 s frekvencí 800 MHz, 8 GB paměti, Wi-Fi 802.11 b/g a Bluetooth 2.1. Bezdrátová síťová karta se někdy připojuje trochu déle, jinak jsem s jejím používáním ale spokojený. Pokud jste mimo dosah Wi-Fi, můžete se k internetu připojit i prostřednictvím svého mobilního telefonu připojeného přes Bluetooth a údajně i USB.

Vestavěnou Li-Pol baterii není možné nijak uživatelsky vyměnit, je v přístroji napevno. Exaktně otestovat výdrž baterie není u takovéhoto typu přístroje snadné, výrobce udává výdrž až 24 hodin poslechu hudby, 6 hodin přehrávání videa nebo 8 hodin surfování. Velký vliv na výdrž má samozřejmě displej. Pokud jsem přístroj používal jen několikrát za den po zhruba 30 až 60 minut, zbývala po třech dnech ještě zhruba polovina baterie. Hodnoty udávané výrobcem by tedy mohly více-méně odpovídat realitě.

Rozměry přístroje činí 4,1 x 5,3 x 0,8 cm, hmotnost je 70 g. Oproti poslednímu iPODu Touch je přístroje silnější, ale lehčí.

Multimediální funkce

Jako multimediální přehrávač poslouží Archos 32 velmi dobře. Zvládá přehrávání většiny hudebních i video formátů, a ačkoli jsme netestovali úplně všechny, můžeme potvrdit, že bez problémů si poradil s DivX a XViD soubory v rozlišení 720p, WMV klipy i MP3 skladbami. Přehrávání bylo navíc bezproblémové a plynulé nejen u klipů v interní paměti, ale také skrze domácí bezdrátovou síť.

Android nabízí svůj vlastní přehrávač, který oproti standardnímu systémového Android přehrávači nabídne nejen širší podporu formátů, ale zejména mnohem více funkcí. Pokud se na celou situaci podíváme hodně přísně, je možné dokonce prohlásit, že Android ve standardu ani přehrávač videa nenabízí, protože ta jsou zobrazována pouze v galerii spolu s fotografiemi. Archos oproti tomu vyvinul povedený přehrávač s možností řadit videa podle různých kritérií.

A jak jsme již naznačili výše, není nutné přehrávat pouze videa uložená do vnitřní paměti, pustit si můžete dokonce i videa nasdílená skrze bezdrátovou síť.

Během přehrávání můžete kliknutím na displej vyvolat konzoli s možností pohybu ve videu či jeho pozastavení. Jako doprovodné informace je zobrazeny také např. hodiny, stav baterie, stav Wi-Fi připojení.

Při spuštění videa si většinou několik vteřin počkáte, než přístroj započne přehrávání, pak je ale již i pohyb ve videu rychlý. Vestavěný procesor sice nepatří k tomu zcela nejrychlejšímu, díky grafickému čipu je ale i možné přehrávat i videa v rozlišení HD (720p).

Hudební přehrávač nabízí dvě cesty pro vyhledání hudby, kterou si přejete poslouchat. K oběma se dostanete zároveň z hlavního okna programu. První – zobrazená v levé části displeje - vychází z od konkurence již dobře známého zobrazení obalů alb, které ale na takto malém displeji podle mého názoru nedává až tak velký smysl. Na přístrojích s větším displejem je určitě užitečnější. Ve druhém režimu – pravá část displeje - jsou pak skladby řazeny podle Umělců, Alb, Písní, Seznamů skladeb a Místa uložení. V těchto sekcích je pak možné tyto skladby procházet v abecedně seřazeném seznamu, podporováno je i vyhledávání podle napsaných znaků.

Přehrávač umožňuje rovnou v přístroji vytvářet a spravovat seznamy skladeb. Během poslechu hudby se můžete do konzole pro ovládání přehrávače dostat skrze malou ikonku v pravém spodním rohu hlavní nabídky.

Přehrávání hudby a videa je možné díky speciálnímu widgetu ovládat rovnou z úvodní obrazovky. Widget pro hudební přehrávač je navíc funkčně docela bohatý a pro většinu činností tak samotného přehrávače nebudete muset ani vstupovat. Svědčí o tom i skutečnost, že zabírá celou jednu obrazovku, takže mu v případě zájmu budete muset obětovat jeden z celkově pěti dostupných pohotovostních displejů. Widget pro ovládání videa toho již tolik nenabízí.

Připraven je také widget pro přepnutí zobrazení na televizor, ten je užitečný pouze se speciálním příslušenstvím v podobě kabelu pro kompozitní rozhraní. Po připojení přehrávače k televizoru začne jeho displej fungovat jako tablet, skrze který budete ovládat zobrazení na televizoru. Kabel jsem bohužel neměl k dispozici, jak by ale mělo vše fungovat, si můžete prohlédnout na videu:

Archos 32 nabídne také detailní nastavení vlastností hudby, které u Androidu jen tak neuvidíte. Nastavit si můžete basy, 3D efekt, vyvážení a několik dalších vlastností. Připraveno je také několik křivek pro poslech různých druhů hudby (Pop, Rock, Jazz apod.).

Několik věcí mi však i vadilo. Malý displej je omezující pro dlouhodobější sledování videa. Ačkoli přehrávač zvládá až 720p video, na displeji s úhlopříčkou 3,2 palce a rozlišením 400 x 240 bodů si jej příliš neužijete. Obzvláště pak, pokud má video jiný poměr stran než 16:9, protože v tom případě se na horní i dolní straně navíc zobrazí černý proužek a samotné video je pak již hodně malé.

Chyběl mi také vestavěný reproduktor, což znamená, že při poslechu hudby a sledování videa se neobejdete bez sluchátek. Omezení je to např. i při hraní her nebo snaze použít přístroj jako budík. Na druhou stranu, přístroj je prezentován spíše jako internetový tablet, takže lze absenci reproduktoru odpustit, i když je to škoda. Problém mohl být možná i v tom, jak to takto malého přístroje rozumně kvalitní reproduktor vůbec dostat.

Osobně mi také vadí současný trend absence hardwarových tlačítek pro ovládání multimediálního přehrávače (spuštění a pozastavení přehrávání, pohyb mezi skladbami). Pokud máte přístroj v kapse, znamená to nutnost jej při každé takového činnosti vyndat, podívat se na displej, odemknout jej a provést potřebnou operaci. Často to hodně zdržuje a obtěžuje, jsou situace, kdy navíc není možné nic takového ani provést, nebo je to riskantní – např. pokud máte k dispozici jen jednu ruku, jako je např. cesta hromadným dopravním prostředkem.


Dokončení zítra...


Zdroj: Brad Linder pro liliputing.com







Tento článek si můžete přečíst na webu PDASoft
http://www.pdasoft.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://www.pdasoft.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5039