
Jaké nároky by měla splňovat správná aplikace pro mobilní zařízení
Publikováno: Čtvrtek, 17.02. 2011 - 00:00:00 Téma: Články napříč platformami
Aplikací pro nejrůznější mobilní přístroje vzniká v poslední době neskutečné množství. Co by taková aplikace měla splňovat, aby ji bylo možné považovat z pohledu běžného uživatele za povedenou?
|
Snad nejdůležitějším kritériem je, aby byla aplikace uživatelům snadno dostupná. Dalším důležitým bodem, který jistě napadne snad každého, je intuitivní ovládání. To ale určitě není vše, pojďme se zkusit zamyslet nad tím, co dalšího by správně vytvořená mobilní aplikace měla splňovat. Jaké požadavky kladou běžní uživatelé na software, který používají na svých telefonech, tabletech a dalších přístrojích?
Inspiraci jsem hledal u dvou zdrojů: Abrahama Maslowa a Kevina Michaluka. První z nich, Abraham Maslow, byl psychologem a autorem dobře známé teorie hierarchie lidských potřeb, která je často zpodobňována populární pyramidou. Ve svém díle z roku 1943 vysvětluje vývoj lidské osobnosti a motivace. Kevin Michaluk je oproti tomu editorem webových stránek CrackBerry.com a právě jeho Hierarchie vlastností správného chytrého telefonu mě dovedla k sepsání dnešního článku.
Podle Teorie potřeb A. Maslowa musí být pro zdravý rozvoj člověka splněno několik potřeb. Na potravu, přístřeší a vodu navazuje soukromí, respekt, morální chování atd. Pokud bychom přešli k oné pyramidě, pak základní potřeby najdeme v její základně, méně významné potřeby jsou pak stále výše a výše. Stále je ale potřeba na to myslet, že se jedná o teorii a proto se celá řada jejích aspektů dá kritizovat. Ale ať již s touto teorií souhlasíte nebo nikoli, pak mě právě ona spolu její Kevinovou adaptací na chytré telefony vedla k zamyšlení nad tím, jaké nároky by měly splňovat mobilní aplikace. Pojďme se na ně tedy podrobněji podívat (pokud chcete příměr k pyramidě, postupujeme od nejspodnějších pater směrem vzhůru, jak můžete vidět na nákresu):
1. Funkcionalita:
Naprostým základem je to, že aplikace musí být funkční. Pokud aplikace nebude pracovat tak jak má, nebude nikoho zajímat. Aplikace zkrátka musí být schopna splnit to, co slibuje a to, co se od ní očekává. Vývoj aplikace by navíc měl odpovídat aktuálním požadavkům a možnostem, vývojáři by např. měli reagovat na nové funkce operačního systému a využívat je k co největšímu prospěchu uživatelů.
2. Účinnost:
Druhým nutným kritériem je účinnost, neboli efektivnost. Tím se rozumí nejenom efektivnost směrem k uživateli, ale také efektivnost při využívání dostupných systémových zdrojů. Každý vývojář by si měl tak dávat záležet nejenom na tom, jak program vypadá zvenčí, ale i jak je naprogramován. Špatné kódování ztěžuje budoucí aktualizování, a komplikuje odstraňování chyb i přidávání nových funkcí. Špatně naprogramovaná aplikace také může zbytečně vytěžovat procesor a zkracovat tak výdrž baterie.
Z pohledu používání je pak základem snaha o pokud možno co nejpřímější ovládání, které nenutí uživatele dělat zbytečné úkony navíc. S nárůstem počtu funkcí se stává toto kritérium o to důležitější, protože je nutné zachovat jednoduché ovládání, zároveň ale musí být vše co nejdostupnější.
3. Intuitivnost:
Uživateli musí být zcela jasné, jak program funguje. Je ostuda, když musí program při prvním spuštění svého uživatele prodávat skrze nejrůznější návody. Intuitivnost je možné označit jako další krok efektivnosti: hlavní funkce programu musejí být ihned jasné, nadstavbové funkce by ale měly být stejně snadno identifikovatelné a použitelné. Používání nejrůznějších gest, klávesových kombinací, nabídek, ikon a podobně musí dávat smysl a mělo by být nastaveno v souladu s operačním systémem, pro který je aplikace připravována. Ovládání programu by se nemělo nijak podbízet, zároveň by ale mělo být nastaveno tak, aby vyhovovalo i uživatelům, kteří nemají zrovna titul z informatiky. Dalším bodem by mělo být jednotné prostředí, což obnáší používání stejných postupů, sladění použitých barev, rozmístění ovládacích prvků apod.
4. Přizpůsobitelnost:
Postupně se dostáváme do vyšších pater pyramidy, která by již bylo možné označit za „něco navíc.“ Zatímco dobrý základ je nezbytný, její vrchol je něčím, co dokáže práci s programem zlepšit a zkvalitnit. Do předposledního patra jsem tedy zařadil přizpůsobitelnost, která vždy bude kompromisem mezi pojetím programu tak, jak si jej představoval jeho autor, a možnostmi, které poskytne uživateli. Přizpůsobitelnost je i jeden ze způsobů, jak poskytnout více možností pokročilejším uživatelům. Přizpůsobitelnost je velmi důležitá i u programů, které běží neustále na pozadí, protože uživatel by měl mít možnost ovlivnit její chování a způsob, jakým o sobě dá vědět a jak se zachová v případě jakékoli akce.
5. Atraktivita:
Pátý požadavek – tedy atraktivita – je možné splnit pouze za předpokladu, že aplikace vyhoví ve všech čtyřech předchozích bodech. Pokud totiž uděláte na pohled pěknou a jednoduchou aplikaci, která však nebude pracovat tak, jak by měla, nebo bude pomalá, nebude ji možné označit za atraktivní. U takové počítačové aplikace jsou nároky mnohem menší, protože jsou v drtivé většině případů využívány na velkých monitorech, uživatel má po ruce myš a je v klidu, u mobilních programů je to náročnější, protože se musí počítat s tím, že budou používány z pochodu, což nikdy není tak snadné. Mobilní aplikace musí být tedy v prvé řadě dobře použitelná, na druhou stranu každý jistě ocení i pěkný vzhled. Mnoho potenciálně dobrých programů neuspěje jen proto, že nemají dobré ovládání nebo nejsou pěkné, takže pokud má být program atraktivní a uspět, musí splnit všechny výše zmiňované body.
K čemu to všechno?
Stejně jako u jakékoli jiné hierarchie i zde je možné dosáhnout vyšších úrovní bez toho, aniž by jste splnili ty základní. Apple iPhone byl úspěšný díky atraktivnímu vzhledu a jednoduchému uživatelskému prostředí, přestože mu chyběly některé základní funkce. Naproti tomu například výborná funkce Univerzálního vyhledávání ve webOS byla opomíjena kvůli svému nepříliš intuitivnímu ztvárnění a zakomponování do systému a musela být nahrazena snadno ovladatelným Just type vyhledáváním použitelným přímo z pohotovostní obrazovky.
Z pohledu uživatelů je důležité pokusit se na způsob používání aplikací s odstupem. Z dlouhodobého hlediska by se totiž mezi nejčastěji používanými programy měly vyskytovat ty, které co nejvíce odpovídají výše vypsaným požadavkům. Výše popsané požadavky by také mohly posloužit běžným uživatelům i vývojářům. Běžným uživatelům při výběru toho nejvhodnějšího softwaru, vývojářům pak při jeho tvorbě. Při tvorbě programů je však nutné pamatovat na to, že dané požadavky mohou mít u každého programu trochu jiné požadavky, protože nikdy není nic definitivní. Určitý postup by měl ale být zachováván vždy – program by měl být nejdříve kvalitně navržen, pak vytvořeny jeho základy a na těchto základech postupně přidávat další a další funkce a vrstvy. Vše zkrátka musí zapadnout na své místo, jinak hrozí to, že program brzy zapadne do dějin zapomnění.
Zdroj: Derek Kessler pro PreCentral.net
|